Odpověď nás zavádí hluboko do minulosti, až do raného středověku, k postavě knížete Václava z rodu Přemyslovců. Právě jeho mozaika života, legend a tragického konce tvoří základní pilíř, na kterém stojí česká státní tradice.
Tragédie ve Staré Boleslavi: Smrt knížete Václava
Hlavním historickým impulsem pro tento státní svátek je událost, k níž došlo 28. září roku 935 (některé prameny uvádějí rok 929). V tento den byl ve Staré Boleslavi zavražděn kníže Václav. Stalo se tak před branou místního kostela a strůjcem této mozaiky politických intrik nebylo nikdo jiný než jeho vlastní bratr Boleslav I.
Motivem k bratrovraždě byly hluboké spory o směřování tehdejšího českého knížectví. Václav prosazoval mírovou politiku, stavěl na křesťanských hodnotách, diplomacii a udržování dobrých vztahů se sousední Svatou říší římskou, což znamenalo i placení tzv. poplatku za mír. Boleslav naopak požadoval radikálnější a výbojnější politiku nezávislou na říši. Spor dvou bratrů vyvrcholil krvavou tragédií, která však paradoxně zrodila jednoho z nejvýznamnějších symbolů naší historie.
Od panovníka k národnímu patronovi
Ačkoliv Boleslav převzal vládu násilím, brzy pochopil, jak obrovskou úctu si jeho bratr u lidu získal. Václav byl již za svého života znám jako panovník vzdělaný, spravedlivý, milosrdný k chudým a oddaný křesťanské víře. Podle legend sám pěstoval víno a obilí pro bohoslužebné účely, zakládal kostely a pečoval o sirotky.
Netrvalo dlouho a Václav po své smrti začal být uctíván jako mučedník a svatý. Boleslav sám nechal jeho ostatky přenést do Prahy na Pražský hrad, čímž započal proces jeho oficiální kanonizace. Ze Svatého Václava se postupně stal hlavní patron českého národa a symbol české státní suverenity.
Symbolika Svatováclavské tradice v průběhu věků
Kult svatého Václava se stal tmelem, který držel český stát pohromadě i v těch nejťažších obdobích. V průběhu staletí se postava svatého Václava transformovala z náboženského symbolu v symbol ryze národní a politický:
- Středověk a Karel IV.: Otec vlasti Karel IV. navázal na přemyslovskou tradici a prohlásil svatého Václava za věčného panovníka Čech. Česká královská koruna byla zasvěcena právě jemu a panovníci si ji na hlavy nasazovali pouze jako jeho „zástupci“.
- Husitství a baroko: Ačkoliv byla husitská doba k mnoha svatým skeptická, svatého Václava uznávala jako ochránce země. V období baroka pak jeho kult dosáhl jednoho ze svých vrcholů.
- 19. a 20. století: Během národního obrození se Václav stal symbolem boje za svébytnost českého národa. Socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka se stala přirozeným centrem pro všechna klíčová shromáždění – od vyhlášení samostatnosti v roce 1918 až po Sametovou revoluci v roce 1989.
Legenda o blanických rytířích, kteří spí v hoře Blaník a vyrazí českému národu na pomoc v nejhorších časech právě pod vedením svatého Václava, jen podtrhuje, jak hluboce je tato postava vryta do české mytologie.
Jak vznikl moderní státní svátek?
V novodobé historii České republiky nebylo 28. září automaticky dnem pracovního klidu. O zavedení nového státního svátku se vedly intenzivní političtí i společenské debaty. Oficiálně byl Den české státnosti zařazen mezi státní svátky až v roce 2000, kdy vstoupil v platnost příslušný zákon.
Cílem bylo vytvořit svátek, který by neakcentoval pouze novodobé události (jako je vznik Československa 28. října 1918), ale poukázal by na tisíciletou kontinuitu české státnosti, jejíž kořeny sahají právě do 10. století. Propojení náboženského svátku svatého Václava s civilním svátkem státnosti vyjadřuje úctu k historickým tradicím a hodnotám, na kterých byla naše kultura vybudována.
Co pro nás 28. září znamená dnes?
Dnešní podoba 28. září v sobě kombinuje několik rovin. Pro věřící jde o významný náboženský svátek, jehož vyvrcholením je tradiční Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi, kam míří tisíce poutníků a vrcholní představitelé církve i státu. V katedrále svatého Víta na Pražském hradě bývá v tyto dny často vystavována lebka svatého Václava jako vzácná relikvie.
Pro širší veřejnost je tento den příležitostí k zastavení a zamyslení nad tím, co znamená česká identita, státnost a svoboda. Mnohá muzea, památky a státní instituce pořádají dny otevřených dveří. Zároveň platí, že 28. září patří mezi svátky, na které se vztahuje zákon o prodejní době, což znamená, že velké obchody zůstávají zavřené.
„Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím.“ – výňatek ze Svatováclavského chorálu, jednoho z nejstarších českých hymnů.
Ať už tento den trávíte výletem v přírodě, návštěvou historických památek nebo odpočinkem v kruhu rodiny, 28. září zůstává připomínkou toho, že český stát má bohatou, hlubokou a často dramatickou historii, která si zaslouží naši úctu a vzpomínku.